Olga Jungmanová
Základní škola Lyčkovo nám., Praha 8
9. ročník, Zeměpis, Globální problémy

Vzhledem k tomu, že tento typ práce přišel až na závěr probírané látky, měl funkci sumarizační. Žáci si tímto způsobem poměrně dobře utřídili své poznatky z probrané látky, nebáli se své nápady prezentovat a obhajovat před ostatními, měli zájem se svými mapami pochlubit a byli schopni i přijmout případnou kritiku spolužáků, názory ostatních je zajímali. Vzhledem k tomu, že každý vymýšlel svou mapu sám, byli do práce zapojeni všichni žáci.
Je ale samozřejmé, jako u každé samostatné práce, že někteří žáci se práci nevěnovali naplno a odbili s laxním přístupem ji za poměrně krátkou dobu. To vyplívá jak z jejich neschopnosti pracovat touto jinou formou, tak z neznalosti faktů a nedostatku znalostí.
Sestavování celkové finálové mapy probíhalo metodou „Burza nápadů“, kdy žáci své myšlenky a nápady vykřikují jeden za druhým a vybraný žák je zapisuje na tabuli a na závěr se je snaží společně utřídit a srovnat. Tak vznikla finální jednotná myšlenková mapa (vedle samostatných autorských map jednotlivých žáků).
Tuto práci zúročili následují hodinu při písemném opakování, kde jim relační mapa, kterou na závěr předešlé hodiny vytvořili, posloužila jako dobré východisko k charakteristice jednotlivých globálních problémů, k jejich vzájemné propojenosti a návaznosti, což bylo z map na první pohled patrné.

Relační mapa žáka 9. ročníku, téma: státy Evropy


Alexandra Slováková
Základní škola pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, Ostrava - Hrabová
9. třída, fyzika, Téma: Vlnění

Pod slovem vlnění se každému žákovi vybaví pojem zvuk, což si dále každý rozvede svým způsobem. Hlavní spojení je s hudbou, různými zařízeními šířící zvuk a jejich součástmi...Další společná slova byla zemětřesení, seismické vlny, což je velmi málo používáno ve fyzice, ale jak je vidět, velmi často vnímané téma při sledování zpráv. V tomto je mapa velmi vhodná, neboť mně (jako pedagogovi) ukazuje, jaká témata jsou žáky sledována a která by neměla být opomíjena jak v probírané látce, tak v uvedených příkladech ze života....Zajímavé bylo také slovo netopýr, kdy bylo podstatné, aby si žáci uvědomili, že netopýr vysílá vlny a vnímá jejich odraz. To, že je to ultrazvuk, se dozví v dalších hodinách....
Mapy jsou různé velikosti, tvaru, liší se počtem hesel i rozsahem. Někteří žáci psali sice jen pár slov, ale zato podstatných, kdežto jiní žáci měli plný papír a to i hesla, která už zasahovala mimo rámec tématu.
Na počátku se žákům nechtělo vůbec něco tvořit a tvrdili, že vůbec neví, co by tam napsali, ale po 5 minutách se většinou rozepsali a ke konci někteří ani nechtěli skončit, že je ještě něco momentálně napadlo. V podstatě si nastartovali myšlení a začali plně využívat svých znalostí. Důležitý je pro ně poznatek, že sice musí něco tvořit, musí se nějak podílet, ale uklidňuje je, že to nebude klasicky klasifikováno a že v podstatě nikdo nemůže nic udělat špatně. Je s podivem, že v současném školství je pro žáky největší odměnou nebýt trestáni a upozorňováni na své chyby, čímž se lišíme od anglických a amerických škol, kde žáci touží poznat své chyby a učit se z nich.

Relační mapa žáka 7. ročníku, téma: Vlastnosti Látek Vytvoření mapy na začátku probírané látky otevře téma velice široce. U žáků se projeví jejich individuální přístup. Na této mapě lze např pozorovat spíše asociační uvažování. téma: Vesmír


Mgr.Václav Burkovec
ZŠ a MŠ Generála Františka Fajta DFC, Praha 9, Letňany

6.ročník Fyzika - Měření fyz.veličin, 7.ročník Matematika - Procenta, 9.ročník Fyzika - Optika

Metodika a software relačních map EduArt mne natolik zaujala, že jsem se rozhodl pro její aplikaci. V praxi jsem ho vyzkoušel ve dvou třídách šestého ročníku naší školy.
Aktuálně jsme začínali probírat Měření fyzikálních veličin. Myslím, že tento okruh byl velice vhodný pro test myšlenkových map. Žáci dostali zadán domácí úkol (př. Kde jsem se v životě setkal s měřením délky? apod.). V příští hodině děti shlédly mou „domácí přípravu“ na dataprojektoru a prezentovaly své práce před všemi spolužáky, vysvětlovaly vlastní myšlenkové pochody. Srovnáním jednotlivých prací získávaly globální pohled na celé téma, zapojily zkušenosti z ostatních předmětů i ze svého osobního života.
Žáci byli viditelně nadšeni nejen novým přístupem, ale i možností představení prací před třídou. Musí samostatně přemýšlet, aktivně se zapojit do hodiny. Pamatují si více než z „klasického“ výkladu látky, což dokazuje nejen ústní opakování, ale i písemné práce.

První práce žáků v editoru EduArt, téma: Kde se setkáme s procenty?
První práce žáků v editoru EduArt, téma: Optika a její využití