Přestože se informace ukládají do textů, obrazů, fotografií, filmů, videí či interaktivních aplikací, musí se odkaz k nim uložit zároveň dovnitř naší myslí, a zde se napojit na naše životní zkušenosti - jinak vlastně pro nás neexistují.
Naše zkušenosti zkušenosti jsou totiž nerozlučně vázány na naše vizuální zkušenosti s našimi interakcemi se světem. Je to proto, že zrak pro zdravého člověka zprostředkuje z jeho interakcí se světem největší množství informací a komplexita dalších informací se pak vytváří na jejich podkladě. Protože se tak děje neuvědoměle, mimovědomě, máme iluzi, že to, co takto získáváme, je přesná a komplexní představa světa. Tato iluze se naruší, pokud dlouhodobě nedisponujeme zrakem a jsme nuceni k zprostředkování svých interakcí volit další smysl - hmat, sluch, kinestetické zážitky (zážitky z polohy těla) - alternativní způsob informace o interakcích vytváří další z alternativních způsobů jejich chápání.
Při analýze lidské interakce obecně - nejen vizuální - se zjišťuje, že naše konstrukce představ o svém okolí i o sobě jsou vztahové a že např. představy prostoru (o němž si jinak myslíme, že je "daný") do nichž ve svém mysli naše jednání a jeho informační výsledky umisťujeme, jsou konstruovány postupně - stabilizací následností informací o našich interakcích.
V tom případě uvědomění principů, jakými jsou zpracovávány výsledky vizuálního vnímání, má vliv na uvědomělé budování představivosti a užívání vizuálně obrazných prostředků (od grafu či fotografie po interaktivní aplikaci) má pak praktický vliv na její uvědomělé ovládání, nevázané na podvědomé stereotypy.
Zobecnění relačních způsobů myšlení a jejich vizuálního vyjadřování může pak být i klíčem k organizaci "metafyzických" představ, které sice nevznikají přímo z vizuálních představ, ale nakonec jsou, chtě nechtě, k jejich principům vztahovány a také organizovány na jejich základech.
Projekt EduArt se zabývá studiem vizuálního získávání a třídění informací a výsledky tohoto studia aplikuje do výuky a vzdělávání.